|
|
Německá arktická politika
Nguyenová, Thi Khanh Ly ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá politikou Německa v oblasti Arktidy v posledním desetiletí a soustředí se na její bezpečnostní rozměr. V arktickém regionu dochází v posledních letech v důsledku klimatických změn a nové geopolitické situace k mnoha proměnám, včetně změny bezpečnostní situace. Práce vychází z konceptů civilní mocnosti a sekuritizace a zkoumá, zdali Německo přistupuje k Arktidě jako multilaterální aktér, anebo v německé zahraniční a bezpečnostní politice nabyla Arktida na významu a stala se pro Německo uznávanou bezpečnostní otázkou. Úvodní část diplomové práce se věnuje obecnému představení arktického regionu, jeho vymezení a předložení globálních bezpečnostních, environmentálních a ekonomických aspektů a výzev s ním spojených. Poté práce stručně nastiňuje historii německého zapojení v Arktidě, jeho aktivity a relevanci Německa pro tuto oblast. Hlavní výzkumná část práce je rozdělena na bilaterální a multilaterální dimenzi německé arktické politiky, čímž zohledňuje povahu německého multilateralismu. Výsledky zkoumání německé arktické politiky ukázaly, že si Německo uvědomuje různé aspekty arktické bezpečnosti a její globální rozměr, nicméně se soustředí na klimatickou a ekonomickou bezpečnostní otázku regionu. I v kontextu současného dění a tezi o Zeitenwende jeho role zůstává...
|
|
|
Právní režim Arktidy (mezinárodněprávní aspekty režimu Severního ledového oceánu), srovnání s právním režimem Antarktidy
Huk Kloučková, Eliška ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
Hlavním cílem této práce je analýza právní režimu Arktidy, respektive Severního ledového oceánu, a Antarktidy a jejich následná komparace. Výzkumnou otázkou je, zda a v čem konkrétně se liší právní režimy těchto polárních oblastí. V práci je využito převážně metody deskriptivní, s jejíž pomocí jsou popsány základní východiska a platná právní úprava, a následně při porovnání obou režimů pak metoda komparativní. Kromě úvodu a závěru je práce je rozdělena do celkem sedmi kapitol, které jsou dále členěny. Práce tak nejprve definuje Arktidu a Antarktidu, představí jejich historii a nastíní geopolitický význam. Hlavní části práce jsou věnovány právnímu režimu. V případě Arktidy, která je převážně zamrzlým mořem kolem severního pólu, je pojednáno především o mořském právu, které je pro toto území relevantní. Pozornost je věnována Úmluvě OSN o mořském právu z roku 1982 a její aplikaci na Severní ledový oceán. V práci jsou dále popsány i dosud nevyřešené spory v této oblasti a výzvy, které s sebou tento právní režim nejen pro arktické státy přináší. V případě Antarktidy, která je kontinentem, je rozebrán komplexní smluvní režim, který byl smluvně zakotven roku 1954. Pozornost je věnována i zájmu Evropské unie v těchto oblastech a rovněž tomu, jaký k nim má vztah Česká republika. Výsledkem práce je komparace...
|
|
|
The Nature of Conflict in the Arctic: A Rationalist Approach to the Conflict Triggers
Benda, Lukáš ; Solovyeva, Anzhelika (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Lukáš Benda Diplomová práce 2023 Konflikt v Arktidě: Racionální pohled na spouštěče konfliktu Abstrakt Tato diplomová práce zkoumá konflikt v Arktidě mezi pobřežními státy, a jeho vrstvy. Jejím cílem je na základě existující literatury identifikovat příčiny tohoto konfliktu, a zjistit jejich intenzitu, za použití definice konfliktu, kterou tato práce představuje na základě existujících modelů. S využitím teorie racionální volby a vyjednávacího modelu války (bargaining model of war) zjišťuje jak se konflikt vyvíjel, a proč se nedostal do fáze ozbrojeného střetu mezi státy (což dříve naznačovala literature). S využitím zmíněných teorií tato práce představuje vlastní škálu intenzity konfliktu, která společně s vytvořenou definicí konfliktu poskytuje metodu jak zkoumat jednotlivé vrstvy konfliktu v Arktidě, čímž doplňuje stávající literaturu. Zároveň přispívá literatuře aplikováním bargaining model of war na nenásilný konflikt, což v literatuře často chybí. Odpovídá na otázku jak vypadá konflikt v Arktidě v roce 2023 a vysvětluje chybějící ozbrojený střet.
|
|
|
Nest defence and predator recognition by Arctic tern \kur{(Sterna paradisaea)}
ŠPIČKA, Jan
V předkládané práci popisuji chování rybáka dlouhoocasého (Sterna paradisaea) vůči druhům predátorů, kteří se liší tím, jakou hrozbu pro ně a jejich hnízda představují. V blízkosti hnízd rybáků jsem prezentoval textilní atrapy racka mořského (Larus marinus), sokola stěhovavého (Falco peregrinus), krkavce velkého (Corvus corax) a kajky mořské (Somateria mollissima), dále kus dřeva jako neškodný podnět a sedícího člověka. Pokusy byly prováděny na poloostrově Varanger v Norsku. Chování rybáků bylo zaznamenáváno a analyzováno s cílem zjistit případné rozdíly související s druhem atrapy.
|
|
|
Effect of different water regime on microorganisms of nitrogen cycle in permafrost
TURKOVÁ, Sára
The gene abundances and community structures of nitrogen-fixing and denitrifying bacteria in permafrost-affected soils with different moisture level were analysed. Additionally, DNA- and RNA-based analysis was used to evaluate the variations in gene copy numbers and community composition between the total and active bacteria. The gene abundances of nitrogen-fixing and denitrifying bacteria were quantified by qPCR of the nifH and nosZ genes, and the gene copy numbers were compared between the soils with different moisture. Furthermore, the bacterial community structure variation was evaluated by analysis of the taxonomic classification obtained from sequencing data.
|
|
|
Microbiota of Arctic mosquitoes
KLIČIĆ, Amila
The aims of this thesis are: 1. Describe the microbiome of the mosquito Aedes nigripes, a unique species inhabiting Arctic areas, in comparison with other mosquito species from temperate climates. 2. Evaluate the seasonal (i.e. different weather conditions) effect on Ae. nigripes microbiome. 3. Discuss the potential of Ae. nigripes to become a vector of viruses according to the possible vector-pathogen-microbiome interactions that could occur in the event of global warming.
|
|
|
Geopolitický význam GIUK
Prášil, Matěj ; Riegl, Martin (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce se věnuje geopolitickému, ale i geostrategickému významu oblasti GIUK Gap. Kromě přehledu v samotné analýze využívaných realistických teorií mezinárodních vztahů práce obsahuje i část věnovanou historickému vývoji geopolitického a geostrategického významu GIUK Gap, ale především analýzu současného geopolitického a geostrategického významu zmiňované specifické oblasti severního Atlantiku. Analýza současného geopolitického stavu je psána s důrazem na zvyšující se význam oblasti pro NATO a Ruskou federaci, jejichž zájmy se v posledních letech, a to nejen v tomto regionu, čím dál častěji střetávají. Cílem práce je prokázat kauzální vztah mezi obecně zhoršujícími se vztahy NATO a Ruskou federací po anexi Krymu v roce 2014 a narůstajícím významem GIUK Gap.
|
|
|
Geostrategický význam Grónska
Uchytilová, Gabriela ; Doboš, Bohumil (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Diplomová práce nesoucí název "Geostrategický význam Grónska" se zabývá současným geopolitickým postavením ostrova v kontextu postupující klimatické změny. Ta přináší Grónsku mnoho příležitostí, ale i hrozeb, které by mohly ovlivnit jeho další vývoj. Hlavním cílem práce je tedy prozkoumat, jak geografická poloha ostrova v kombinaci s postupující klimatickou změnou ovlivňuje jeho vývoj, zejména směřování k budoucí úplné nezávislosti na Dánském království. Práce mapuje současnou situaci Grónska z hlediska nově se naskýtajících příležitostí i hrozeb, kterým čelí. Dále se práce zaměřuje na vztah Grónska a Dánska a pokouší se popsat, jaký strategický význam pro Dánsko ostrov má. Přestože je Arktida oblastí, kde v uplynulých dekádách státy spolupracovaly, v posledních letech roste v regionu napětí mezi Ruskou federací, která zde zvyšuje svou vojenskou přítomnost, a západními státy reprezentovanými Severoatlantickou aliancí. Navíc se do regionu snaží proniknout Čína, které strategický význam regionu není lhostejný a svou pozornost obrací k oblasti i další nearktičtí aktéři v čele s Evropskou unií. Prozkoumání vztahů a strategií těchto aktérů vůči Grónsku je třetí oblastí zájmu diplomové práce. Pro dosažení stanovených cílů práce je nezbytné pochopit geopolitický teoretický rámec, který je představen v...
|
|
|
The shaping of Russia's Arctic strategy
Fritzen, Johan ; Doboš, Bohumil (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Utváření ruské arktické strategie Abstrakt Dramatické a rychlé změny v geografii Arktidy způsobují klimatické změny: Led v Severním ledovém oceánu ustupuje a zanechává za sebou zdroje a námořní cesty, které byly tradičně pro člověka nedostupné. To potenciálně vede ke konfliktu mezi pobřežními státy, které mají v regionu překrývající se nároky na zdroje, různé formy státnosti a odlišné bezpečnostní priority. Změny jsou nejsilněji pociťovány v Rusku, které investuje do arktické infrastruktury, aby umožnilo těžbu ropy a zemního plynu a navíc pomalu otevírá mezikontinentální obchodní cestu podél svých severních břehů. Těžba v Arktidě je prostředkem ke zvýšení hospodářského výkonu a námořní cesta do Asie zajišťuje diverzifikovaný trh, který se pravděpodobně nezapojí do obchodních sankcí ve stejném rozsahu jako Evropa. Tání arktického ledu má důsledky i v oblasti obrany: ruské arktické pobřeží, tradičně chráněné před invazí ze severu zamrzlým oceánem, se stává vystaveným cizím mocnostem. To vyvolalo posilování ruské armády v regionu a inspirovalo její sousední arktické státy, aby zvážily svou regionální obranu nikoliv jako reakci na změněné klimatické podmínky, ale na rétoriku a činy Ruska. Jak ekonomická flexibilita plynoucí z arktického exportu, tak posílený vojenský postoj podporují ruský cíl multipolárního...
|
|
|
Geopolitický význam GIUK
Prášil, Matěj ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje geopolitickému, ale i geostrategickému významu oblasti GIUK Gap. Kromě přehledu v samotné analýze využívaných realistických teorií mezinárodních vztahů práce obsahuje i část věnovanou historickému vývoji geopolitického a geostrategického významu GIUK Gap, ale především analýzu současného geopolitického a geostrategického významu zmiňované specifické oblasti severního Atlantiku. Analýza současného geopolitického stavu je psána s důrazem na zvyšující se význam oblasti pro NATO a Ruskou federaci, jejichž zájmy se v posledních letech, a to nejen v tomto regionu, čím dál častěji střetávají. Cílem práce je prokázat kauzální vztah mezi obecně zhoršujícími se vztahy NATO a Ruskou federací po anexi Krymu v roce 2014 a narůstajícím významem GIUK Gap.
|
host ::
RSS.